Mišmaš || Krádež, alkoholička a hráč

Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami... „Pohádka? Cože?!“ Určitě si teď ťukáš na čelo a říkáš si: „Co to Pipi přelítlo přes hlavu? Bude mi tady vyprávět pohádky?“ Možná jo, uvidíš sám...

Znáš to? Dlouhá probdělá noc s flaškami vína (možná s něčím tvrdším) a partičkou kamarádek... To svědčí jenom o jednom, o jedné nemilé věci, ranní opici... To ti je tak špatně, že nedokážeš vylézt z postele. Tedy pokud se vůbec do ní dostaneš. Někdy ani nevíš, jak jsi se tam dostal. Nevíš o světě, ani o tom, co se děje za zavřenými dveřmi.

Možná tuto situaci už neznáš, ale může se ti také stát (pokud máš doma škvrně) se otevřou dveře a vykoukne z nich malá agentova hlavička. Obhlíží situaci...

Vidí jen jediné, maminka v odpoledních hodinách spí a dokonce oblečená. Možná se to stává často (maminka je pařmenkou), proto ví, že jí jen tak nic neprobudí.

Přiloží si prst k ústům a nenápadně vpadne do pokoje....

Vidí objekt svého zájmu...

Přistoupí k nočnímu stolku...

Ha, má ho, telefon a maminka ho nenačapala.

Nasadí úsměv a zvesela si vykračuje. Zbývá jen jediné...

....získat přístup do maminčina telefonu.

Hlavně maminku neprobudit.

A co se bude dít dál? Neboj se, za chvilku ti to povím.

Hraje hru...

Spokojenost... ha, teď je telefon můj. Tak co, neměla tolik chlastat...