Současnění || PF 2017 | přání, video

Tak je to tady. Rok se s rokem sešel a máme tu nový. Tím pádem přichází na scénu moje skoro tradiční blahopřání. Minulý rok jsem vynechala. Tedy tak úplně ne, jen jsem netočila, ale psala článek. Nebudu ti tady lhát, Anna psala, protože mi to nechtěla svěřit. Myslím, že to napsala pěkně, ale taky bych to zvládla, možná ještě líp.

Tento rok jsem se rozhodla opět popřát formou videa. A to díky Panu Nilsonovi, který mě podpořil natočit toto PF. Představ si, že mi pomohl i s námětem. No, vždycky jsem si řekla - už jsem ho slíbila a nejen sliby se musí plnit (a nejen o Vánocích). Také moje velké poděkování patří taťkovi, který mi vyrobil skvělou hůlku, mamce za styling a za asistenci. Především také Samíkovi za jeho herecký výkon a trpělivost.

Pídění || Filmová recenze | Anděl Páně 2

Pokud jsi ode mně očekával článek o vánočních dárcích, tak to jsi čekal zbytečně. Tobě jsem to určitě ještě neříkala, ale Vánoce pro mě nejsou o komerci (co jsi dostal a co ne), takže nemám potřebu se tady chlubit, co jsem našla pod stromečkem. Takového článku se dočkáš... nejspíš nikdy. To jsem ti udělala radost, co?

Jsem tu s něčím lepším, opět s filmovou recenzí, tralalá. Minule jsem psala o něčem, co mě vůbec nenadchlo (spíše urazilo, že něco takového neběželo v televizi, ale v kině) o Řachandě. Tentokrát ti chci povědět o pohádce, která se rozhodla, že bude mít po jedenácti letech opět návrat. Upřímně další díly po tolika letech moc v lásce nemám. Jako příklad bych uvedla velice úspěšné filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny a po osmadvaceti letechech další dílem Jak se krotí krokodýli to doslova zabili. Jak může někdo točit pokračování po milionech letech a ještě k tomu bez Tomáše? Koukala jsem doslova s otevřenou pusou, co to vyvedli. V případě Anděla Páně 2 jsem koukala s otevřenou pusou dvojnásobně.

Radím || Top 5 | Typy na filmy | Vánoční filmy

Jsem tu zas. Máš radost? Cože říkáš? Nadáváš na mě a rozčiluješ se, že jsem dlouho nic nepřidala?! Ani se ti nedivím. Ale můžeš mít radost, že stále dodržuji středu (jak jsem slíbila), i když ne každou. Nebudu se tady vymlouvat a ani ti lhát - nějak jsem nebyla motivovaná a do toho jsem toho měla hodně pracovních povinností (ale kdo chce, čas si vždycky najde), tak jsem nic nepřidávala... Stop zbytečnému okecávání, proč jsem nepsala. Jsi tu, abys sis přečetl článek a ne, abys poslouchal výmluvy, proč...

Vánoce už nedočkavě klepou na dveře, tralalá! To znamená přeplněný talíř cukroví a nějaký ten film. Přišla jsem s pár typy na filmy, které tak nějak souvisí s vánoční atmosférou. Nebudu ti tady psát takovou tu klasiku (mainstream) Mrazíka, Sám doma, protože je určitě znáš...

Pídění || Abecedka a stroje

Před pár dny (nemyslím dva) mi ve schránce přistál balík. Nechci se chlubit, že dostávám dárky poštou, to opravdu není můj záměr. Při převzetí balíčku jsem věděla, co v něm bude, protože se na něm pyšnilo jméno odesílatele. Stejně jsem ho s velkým napětím rozbalila. Nikdy nemůžeš vědět, co na tebe vykoukne. Balič si dal určitě záležet, protože bylo oříškem se dostat k pokladu.

Určitě jsi zase napnutý jako kšandy před prasknutím a vůbec netušíš, co vlastně mi tou poštou přišlo. Pokud jsi pozorný čtenář, možná už to víš, protože jsem to už prozradila v nadpisu článku.

Současnění || Pipi pobíhá po Praze

Nikdy neříkej nikdy! Tahle věta nevznikla jen tak. Ještě před nedávnem jsem nebyla nadšenec focení jídla. „Proč bych si sakra měla fotit, co právě budu jíst? Co to má za smysl?“ Tyto myšlenky mě dost vrtaly hlavou. 

Chodit stále do stejné restaurace či zkoušet nové a chodit zklamaná? To není nic pro mě. Tedy jak kdy, někdy pořádný adrenalin je opravdu super. Raději s Panem Nilsonem preferujeme vybraný restaurace, kde máme jistotu, že se opravdu pořádně a kvalitně nadlábnem. A to všechno jsem začala vnímat právě díky fotkám dobrůtek z restaurací. Možná je to překvapivý, ale je to tak.

Radím || Top 5 | Oblíbenosti | Srpen

Přicházím s novinkou nebo-li novou rubrikou. Rozhodla jsem se ti čas od času napsat pět věcí, které mě za dané období něčím zaujaly, potěšily apod. (zkrátka vykouzlily usměv na tváři). Třeba někoho inspiruji.

Od začátku ti chci říct, že nepojedu podle šablony, která se bude nějak pravidelně opakovat ani tady nebudu tvrdit, že tohle bude vycházet každý měsíc nebo každý roční období, to bych kecala a to nechci. Netuším, jestli dám dohromady za každý měsíc 5 věcí. Myslím si, že bohatě stačí, že nedodržuju každou středu. Nic nebudu slibovat, ale snad už budou vycházet články častěji. Ale kdoví. Komu chybím, stále může koukat na můj Instagram, kde jsem nejaktivnější.

V tomto článku se zaměřím na věci, které mě oslovily za letní prázdniny (věci, kvůli které chodím do školy).

Pídění || Filmová recenze | Řachanda aneb Co dáváš, to se ti vrátí

Před nedávnem (hmmm, Pipi, máš vůbec pojem o čase?!) jsem se zčista jasna ocitla v kině na Řachandě. Celý sál byl přeplněný (už jen prasknout) malými škvrňaty. Bála jsem se, že mě děti budou překřikovat a já se nepobavím (znáš mě, občas mám potřebu vykřikovat), ale nakonec se problém ukázal úplně jinde.